Web BYJAMIE využívá soubory cookies k vylepšení a usnadnění jeho používání. Dále může web použít cookies třetích stran jako je Google Analytics nebo Youtube. Procházení tohoto webu souhlasíte s použitím těchto souborů. Pročtěte si naše Zásady ochrany osobních údajů (GDPR) kliknutím na tlačítko dále. 

Jak přestat řešit, co si o nás myslí ostatní [ LUL #10 ]

Jakmile chceme něco změnit… do něčeho se pustit nebo naopak s něčím seknout… jedna z prvních otázek co se nám nahrnou do hlavy je – a co na to řeknou ostatní?

Jednoduše řečeno… většina z nás má tendence sebe, svůj názor, postoj, sen nebo styl… zakopat radši někde na zahradě jenom proto, aby si náhodou někdo něco nemyslel! Pak se ale nabízí otázka… Co si potom o sobě myslíš ty sama?

Není to náhodou nakonec jedním z důvodů, proč se pořád snažíš vyřešit všechny svoje sebe-věci, jako sebevědomí… sebelásku… atd… a pořád se ti nedaří?

Jak se teda vypořádat se strachem, co si pomyslí ostatní?

Jak přestat řešit, co si o nás myslí ostatní

Upřímně! Nastartovat život, který budeme milovat, se nám nikdy nepovede, dokud budeme pořád dumat nad tím, jestli se to bude líbit taky ostatním.

No joooo, Matysová je zase sobecká! Vůbec se neohlíží na ostatní, jde si za svým přes mrtvoly a jediné co jí zajímá je ona sama.

No… to není až tak úplně pravda, i když si to teda spousta lidí kolem mě nejspíš myslí. Ale víte, kde mi tyhle názory asi tak jsou. No, někde v místech, na kterých si právě teď sedím.

Protože, kdo mě zná, ten ví.

Kdybych totiž měla řešit názory okolí a řídit se podle nich. Tak se tady dneska například vůbec neslyšíme. Žádný podcast by nebyl. Nebylo by ani BYJAMIE ani NEZASTAVITELNÉ.

Ani bych nežila se svým současným přítelem – protože jsem přece úplně padlá na hlavu, když si chci něco začít s o osm let mladším chlapem a měla bych radši zklidnit rozbouřený hormony, ne?

Nejspíš bych pořád seděla někde na zadku, cpala do sebe antidepresiva a přemýšlela, jestli tohle je jako všechno. Většina věcí, které mi pomohly dostat se tam, kde jsem dneska, se totiž některým lidem moc nelíbila.

Nebo jsem o tom byla minimálně přesvědčená. Tak už to prostě bývá.

Jakmile chceme něco změnit. Do něčeho se pustit nebo naopak s něčím seknout, jedna z prvních otázek, co se nám nahrnou do hlavy, je – a co na to řeknou ostatní?

No a často to ani nemusí být žádné radikální rozhodnutí. Může jít klidně i o to, jestli tahle sukně náhodou není až moc krátká, výstřih moc hluboký a jestli nejsme za pitomce, když ujíždíme na fuseklích se snoopym.

Jednoduše řečeno, většina z nás má tendence sebe, svůj názor, postoj, sen nebo styl zakopat radši někde na zahradě jenom proto, aby si náhodou někdo něco nemyslel!

Pak se ale nabízí otázka… Co si potom o sobě myslíš ty sama?

Není to náhodou nakonec jedním z důvodů, proč se pořád snažíš vyřešit všechny svoje sebe-věci, jako sebevědomí, sebeláska, atd … a pořád se ti nedaří?

No upřímně, ono to půjde ztuha, dokud pro tebe budou tvoje pohledy na věc, to poslední, co tě zajímá. A strach z reakcí okolí bude tím, co tě donutí zase zacouvat.

Dobře, dobře … je to prostě úplně k prdu … to už víme všichni a není to nic nového. Ale co s tím můžeme dělat?

No v první řadě si musíme přiznat jednu dost podstatnou věc. Nikoho nezajímáš!

Já vím, zní to drsně. Ale je to tak! Nebo je to skoro tak, protože pro efekt trochu přeháním.

Když se nad tím zamyslíme. Většina z nás žije permanentně v nervech, co si o nich myslí ostatní. Je to tak? Psychologové dokonce mluví o tom, že tímhle strachem trpí 80-90 % lidí! Fajn.

A teď mi řekněte! Když 80-90 % lidí, chodí po světě a neustále se hlídá, aby něco neplácli špatně, nepodívali se blbě a neměli náhodou rozepnutej poklopec, kdo má teda čas pozorovat a hodnotit ty ostatní?

No NIKDO! To ale ještě není zdaleka všechno …

Pořád se bojíme kritiky, ale on nám vlastně ani nemusí nikdo nic říct! My si to totiž vydedukujeme samy. My samy předpokládáme, že jsme úplně špatně, že se to ostatním nebude líbit … že to bude trapný a úplně blbý … a přitom nám nikdo nic takového neřekl! Snažíme se jen číst ostatním myšlenky a upřímně nám to moc nejde.

Zkuste se nad tím zamyslet takhle. Co by se změnilo, kdybys předpokládala samé pozitivní věci?

Chceš třeba napsat článek na blog a už teď si říkáš. Ježíši to bude trapný, nikdo to číst nebude …

A co kdyby sis místo toho radši přehrávala pozitivní scénář? Že tvůj článek bude super, lidi budou nadšený a spoustě z nich třeba i pomůžeš?

Jak by se změnilo tvoje chování? Hodila bys na sebe rudou rtěnku s jiným pocitem, než když sama sebe přesvědčíš o tom, že si všichni budou myslet, že jsi trapná?

Já chápu, že se prostě snažíme předcházet situaci, kdy nás někdo ztrhá od hlavy až k patě. Ale marná snaha!

Tímhle vůbec ničemu nepředejdeme. On si totiž ten, co si do nás bude chtít kopnout aby si tím pofoukal vlastní bebíčka, najde něco jiného. Protože jakmile na tebe někdo sesype svoji kritiku. Není to o tobě! Je to jeho věc!

Může se za ní totiž schovávat cokoliv – jeho přesvědčení, pohledy na svět, strachy, komplexy a jeho vlastní nejistoty. Ale není to o tobě!

Hele, mě by tady taky mohl někdo ztrhat za moje veřejné vystupování, kdy ani v jedné epizodě nevynechám slovo „zadek“ a upřímně jen čekám, kdy to přijde…

Ale já prostě vím, že chci být autentická! Chci ti to všechno říct tak, jako bysme spolu seděli někde u kafíčka a to je pro mě důležitý!

Spousta lidí mě za to má rádo a další spousta mě díky tomu bude nesnášet a to je v pořádku. Takhle to v životě chodí a těžko z nás bude miláček všech.

Každopádně, pokud s tebou má někdo problém, je to jeho problém. Tečka.

Samozřejmě, každý nám může dát najevo, že se mu něco nelíbí. Můžeme se s ním o tom pobavit, zamyslet se nad tím, ale rozhodně jeho pohled na nás neurčuje naši hodnotu a ani by neměl řídit naše rozhodnutí. A o tom to celé je.

Fajn. To bysme měli všechny okolo. No jo, ale co když jde o naše nejbližší? To už je těžší disciplína. Chceme přece být hodné dcery, skvělé manželky, nejlepší kamarádky, úžasné matky a nechceme nikoho zklamat!

Víš, na světě je víc než 7,5 miliard lidí … 7,5 MILIARD a z těch všech lidí, víš za štěstí kolika z nich jsi skutečně zodpovědná? Sta? Deseti? Kdepak! Jednoho!

Jsi zodpovědná jen za svoje štěstí a ne všech okolo. To je totiž zase jejich job. Vztah, který máš sama se sebou je totiž ten nejdůležitější, který kdy budeš mít. Máš jen jeden život a jen ty jsi zodpovědná za to, jak ho budeš prožívat. Nikdo jiný to za tebe neudělá.

To znamená, že je jen tvoje zodpovědnost, jestli se budeš věnovat hudbě, i když si rodiče vždycky přály, abys studovala práva.

Víš proč? Ty totiž budeš ta, kdo si ponese následky svých rozhodnutí … ne tvoji rodiče, ne tvoji kamarádi, ne tvůj partner, ale ty!

Ty budeš ta, která třeba jednou bude sedět v houpacím křesle s papučema na nohou a trhat si vlasy nad tím, proč jsi to sakra neudělala.

Já myslím, že především my ženy jsme naučené dávat před sebe všechny ostatní, jejich štěstí a jejich pohodlí. Jenže když ty máš plnou hlavu obav o ostatní, kdo se teda stará o tebe?

Musíš prostě přestat umlčovat všechny svoje názory, potřeby, sny a přání. Vrátit sebe na první místo a převzít absolutní zodpovědnost za svoje štěstí.

A to z tebe nakonec udělá tu nejlepší ženu, matku, kamarádku i dceru. Protože není nic lepšího než mít vedle sebe šťastného člověka. Ale to už zabíháme někam jinam.

Jak se teda vypořádat se strachem, co si pomyslí ostatní?

To jednoduché, ale ne snadné … jasně… jako všechno!

Jakmile se ti začnou hrnout do hlavy otázky typu – co si pomyslí moji kamarádi? nezklamu svoje rodiče? co na to řeknou lidi? nebude to trapný?

Zastav se. Připomeň si, proč je pro tebe to co se chystáš udělat důležité. Přiznej si, že máš strach. Vyprdni se na něj! A stejně to udělej!

Akce! Akce je nejlepším lékem na všechny strachy, které nám svazují ruce. Díky nim totiž ukazujeme svému bodyguardovi, že si vážíme jeho názoru, ale nejde o život, takže to stejně uděláme!

I když máme strach! I když se to třeba někomu nebude líbit! I když s námi nebudou všichni souhlasit! Uděláme to prostě proto, že je to pro nás důležité! Protože si vážíme samy sebe.

A to je dnes ode mně vše. Já moc děkuju že jste mi věnovali čas, kterého máme všichni tak málo.

A jako vždycky mám ještě jednu věc… Vzkaz přímo pro tebe pro případ, že Ti to dnes ještě nikdo neřekl…

Věřím v Tebe a vím, že dokážeš změnit všechno, co si jen zamaneš!

Tak neřeš co si pomyslí ostatní!

Ocenila bys podporu a inspiraci od dalších žen, které na sobě pracují? Přidej se na Facebooku mezi ostatní Nezastavitelné a kromě mého každodenního mentoringu a podpory ostatních Nezastavitelných získáš i přístup k dalším skvělým materiálům ke stažení.

Najdeš mě taky na Instagramu @byjamiecz, kde sdílím nejen další tipy a triky, ale i svůj #reallife mimo můj život za monitorem. Tak zůstaňme ve spojení!

Děkuji Ti za Tvůj čas a budu se na Tebe těšit příští týden. Do té doby nezapomínej jít za tím, co od života chceš a mysli na to, co v Tobě je, protože už teď jsi Nezastavitelná!

S láskou

Jana Matysová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Related Posts